Srpen 2008

Hypnoza

24. srpna 2008 v 19:06 Hypnozy
Hypnoza

Ne, že by se to stávalo často, ale takové případy už taky existují. Hypnos je řecké slovo, které v překladu znamená spánek. Stav, do kterého upadáš při hypnóze, se ale od klasického spánku velmi liší. Rozdíl? I když spíš hodně tvrdě, nikdy nad sebou neztrácíš kontrolu. S prohlubující se hypnózou plynule mizí běžné vědomí a ty se propadáš hloub a hloub do svého nevědomí - do stavu, kdy tvůj mozek a veškeré tvé vědomé reflexy vypínají a ty přestáváš vnímat a reagovat na podněty přicházející zvenčí, jako třeba zvonění telefonu nebo budíku - což u spánku nikdy nedojde tak daleko. Pokud by ses ty jako začátečník dostala hned při prvních pokusech o autohypnózu (hypnózu, kterou provádíš sama na sobě) do té nejhlubší hladiny svého podvědomí, a zároveň bys měla na tomto světě nějaký vážný problém, mohlo by se tvé podvědomí rozhodnout, že se už nechce vrátit.
Srozumitelně řečeno, už by ses ze své hypnózy nemusela probudit.


Moc podvědomí
OK., tak tedy na vlastní riziko. Ještě než se dostaneme k samotnému postupu jak hypnotizovat sebe a jak druhou osobu, upřesníme si pár pojmů. Je dokázáno, že existují dvě části lidské mysli - jedna vědomá a jedna nevědomá. Vědomá mysl je kritická a analytická - přijímá informace smyslovými orgány, třídí je a ukládá. Nevědomá mysl (tvoje podvědomí) je podstatně rozmanitější. Je to všechna tvá inteligence, bystrost, paměť a taky zdroj tvořivosti. Je sídlem tvých citů a emocí, které ovlivňuje, a tím ovlivňuje i tvé chování a nálady. Navíc řídí všechny životní procesy tvého těla, jako je dýchání, oběh krve, regenerace tkání... Proto ono varování na začátku. Jak vidíš, tvoje podvědomí má nad tebou vlastně absolutní moc.


Každý může

Zhypnotizovat nejde jen jedno procento lidí, z čehož plyne, že zhypnotizovat se dá skoro každý. Stejně tak skoro každý je schopný navodit si stav hypnózy sám. Ovšem zhypnotizovat druhého - to už dokáže jen někdo.


100% sugesce
A jak teda na to? Hypnóza je vlastně jen rozvinutá schopnost sugesce, takže úspěch při hypnotizování spočívá v tom, jak moc přesvědčivě dokážeš hypnotizovanému vsugerovat svoje pokyny. K vyvolání hypnózy u druhé osoby se používá nejčastěji metoda uspávání. Funguje tak, že svému médiu doslova vsugeruješ pocit ospalosti, unavenosti a touhy po zavření očí a usnutí. Pokud se ti to skutečně povede a tvému médiu se začne chtít spát, neusne klasickým spánkem (neboj:-), ale dostane se do stavu, kdy bude vnímat jen tvůj hlas a tvoje pokyny. Naproti tomu - postupů, jak zhypnotizovat sebe, je moře. My ti předkládáme jeden námi ověřený.

Autohypnóza

1. část:ZKLIDNĚNÍ
Vyber si místo, kde tě nebude nic rušit (znít může tichá hudba beze slov) a lehni si na záda do příjemné polohy. Uvolni se a soustřeď se očima na jakýkoli obraz před sebou. Může to být plamen svíčky, vzorek tapety nebo třeba lustr na stropu. Vnímej jen jeho obraz, tvar, na nic jiného nemysli. Až se ti obraz té věci před očima rozostří a přestaneš skoro vnímat jeho okolí, začni v duchu pomalu počítat od deseti do jedné. Mysli na to, že s každým číslem budou tvá víčka těžší a těžší, až při jedničce necháš oči zavřené. Teď se musíš uvolnit.

2. část:UVOLŇOVACÍ

Dopřej si na to dost času, nikam nepospíchej. Začni čelistí, nech relaxovat svaly kolem úst, potom uvolni svaly v nose i kolem nosu, dál svaly kolem očí i za očima a kolem vrchní části hlavy. Pokračuj po straně hlavy, uvolni svaly vzadu na temeni i na krku. Uvolni ramena, horní část zad, hrudník a tak pomalu pokračuj, až uvolníš celý zbytek těla. Nech uvolnění proudit pažemi až do posledních článků prstů a nohama až do chodidel a do konečků prstů na nohou.

3. část:RELAXAČNÍ
Teď si představ eskalátor jedoucí dolů a samu sebe, jak na něj nastupuješ a necháš se svážet hloub a hloub (do svého podvědomí). Na konci schodů vystoupíš a ocitneš se v překrásném, pro tebe nesmírně příjemném prostředí. Může to být tvé oblíbené místečko v přírodě, šumící voňavý les a v něm tekoucí potůček. Skutečně vidíš, jak voda obtéká balvany a hladké valounky v korytu, cítíš, jak voní pryskyřice a vlhké jehličí, slyšíš ševelení větru vysoko v korunách borovic nad hlavou. Stejně tak se můžeš ocitnou třeba na písečné pláži v opuštěné laguně s azurovým mořem a kokosovými palmami, cítit vůni soli ve svých vlasech a nechat své tělo příjemně rozpalovat slunečními paprsky.

4. část:NABÍJECÍ

Jestli si chceš jen odpočinout a načerpat síly, zůstaň, kde jsi, užívej si pocitu volna a jen tak relaxuj. Navoď si představu, že po procitnutí se budeš cítit stejně svěže a odpočatě jako teď a budeš připravená vrhnout se do řešení náročných úkolů s jistotou, že máš na to, abys je všechny zvládla.

5. část:ŘEŠÍCÍ

Pokud chceš vyřešit nějaký problém, musíš pokračovat. Až se budeš cítit opravdu uvolněně a příjemně, popojdi dál. Zahni za roh a tam uvidíš obrovský chrám. Je větší a monumentálnější, než jaký jsi kdy viděla. Obdivuješ jeho architekturu, prohlížíš si všechny věžičky a arkády, přistupuješ blíž, stoupáš po několika schodech až k jeho obrovským, těžkým dveřím. Vidíš každou puklinu a suk ve dřevě i ohlazenou kovovou kliku... Bereš za ni a ocitáš se v přítmí obrovské chrámové lodi. Není to ale typický chrám. Místo církevních reliéfů jsou na stěnách mozaiky s obrázky přírody a zvířat. Nikde nikdo, lavice jsou prázdné, stejně jako oltář vepředu, kde plane jen červené světlo. Procházíš se a objevuješ malá dřevěná dvířka. Otvíráš je a vcházíš do nepatrně osvícené chodbičky, vedoucí točitými schody dolů. Scházíš po nich a na konci vstupuješ do malé místnůstky, kde tě přivítá starý moudrý muž a zeptá se tě, co chceš a proč to chceš. Odpovíš mu (...chci začít pravidelně cvičit, protože mě už nebaví koukat se na svou celulitidu, ...chci přestat kašlat na učení slovíček, protože vím, že budu potřebovat dobrou anglinu, ...chci se přestat stydět mluvit před cizíma lidma, protože mě to už nebaví...), on pokývá hlavou a odvede tě do obrovské knihovny, kde jsou regály s knihami po celém jejím obvodu od země až do stropu. Chvíli hledá, pak vytáhne knihu s tvým jménem a podá ti ji. Sedáš si s ní ke stolu a začínáš listovat. Přijdeš ke stránce, která je nadepsaná tvým problémem, otočíš ji a najednou koukáš na film, který se před tebou začíná promítat - máš v něm krásně prorýsované svaly a zpevněné tělo a mluvíš plynně anglicky nebo bavíš společnost úplně neznámých lidí... Koukáš na film a vžíváš se do nového pocitu. Užíváš si štěstí z dosaženého úspěchu, uvědomuješ si, že tě to stálo hrozně moc práce a přemáhání, ale že jsi to dokázala, překonala ses a výsledek za všechnu tu námahu stoprocentně stojí. Nech pracovat představivost, klidně se dívej a užívej si to, jak dlouho chceš.

6. část:PROBOUZECÍ

Pak odejdi stejnou cestou, jakou jsi přišla, rozluč se se starým mužem, opusť chrám i své relaxační místečko a nastup na schody jedoucí vzhůru (nech se vést zpátky do plného vědomí). Počítej od deseti do jedné a s každým číslem si říkej, že jsi víc bdělá a máš víc psychických sil, jsi víc odpočatá a nakonec (už plná energie a vitality) s jedničkou otevři oči.

Chce se ti spát a spát...
Aby se ti podařilo zhypnotizovat druhého člověka, potřebuješ víc než jen cvik. Jak už jsme řekli, ne každý může být hypnotizérem. Aby se ti podařilo někoho zhypnotizovat, musíš být sama hodně dominantní osobnost. Musí z tebe vyzařovat síla a autorita, musíš tak nějak od přírody dokázat měnit myšlení a názory lidí kolem sebe. Musíš být zkrátka vůdčí typ. Jestli myslíš, že to v tobě je, tak tedy směle do toho.

1. část: RELAXACE
Kamarádku pohodlně usaď, nebo polož a vyzvi ji, aby se očima fixovala na nějaký bod. Dobré je využít monotónních unavujících podnětů, jako třeba poslouchání tikotu hodin. Nebo ji nech pozorovat předmět, který se stále stejně pohybuje. Co třeba ty hračičky... ty koule v řadě, co se do nekonečna od sebe odrážejí nebo otáčející se hlavolamy? Jestli žádnou z těchto věciček doma nemáš, postačí klidně vynulované blikající digitální hodiny.

2. část:USPÁNÍ

Pak na kamarádku začni působit slovní sugescí. Pomalu, klidným, ale pevným hlasem na ni mluv v krátkých větách. Vsugeruj jí únavu a přicházející spánek. Říkej třeba: "Tvé tělo se uvolňuje. Cítíš, jak ti těžknou ruce i nohy, záda se propadají do podložky. Chce se ti hrozně spát. Víčka tě pálí, jsou těžší a těžší. Oči jsou unavené, pomalu se zavírají...." Pokud jsi začátečnice, bude ti právě tato etapa trvat asi nejdéle, ale s každým novým pokusem ti půjde snáz a rychleji.

3. část: BEZ VĚDOMÍ
Uvolnění tvého "objektu" přechází ve zvláštní spánek - hypnózu, ve které kamarádka vnímá jen tvoje slova a reaguje jen na tvoje sugestivní věty. Když jí třeba řekneš: "Tvoje ruka je lehčí, stále lehčí, zvedá se...", zvedne ruku, aniž by to ovlivňovala vůlí, aniž by o tom vůbec věděla. Jsou zaznamenány i takové případy, kdy hypnotizér řekl svému pacientovi, že ho za chvíli asi omylem spálí na ruce cigaretou. Pak se ho dotkl tužkou a hypnotizovanému naskákaly v tom místě puchýře jako od popálení. Takové drastické způsoby se ale používají jen velmi zřídka a ty se k nim rozhodně neuchyluj.

4. část:POMOCNÉ REFLEXY
Někdy se hypnóza taky kombinuje s tzv. autostimulačním manévrem. V praxi to znamená, že během hypnózy můžeš kamarádce vsugerovat určité reflexy, které u ní budou fungovat v bdělém stavu. Co třeba? Například, že při sevření pěsti přestane mít strach, nebo že se při štípnutí do malíčku přestane stydět. Po probuzení nebude o ničem vědět, ale až ji zrudlou studem štípneš před jejím idolem do malíčku, uvidíš, jak hned rozváže!

5. část: PÚSOBENÍ NA PSYCHIKU
Ve stavu hypnózy můžeš působit i na kamarádčino chování a myšlení, jaké bude po probuzení. Větami jako: "Tvé sebevědomí roste a ty máš stále větší a větší víru v samu sebe. Dokážeš říkat své názory a hájit své zájmy, tvoje stydlivost se zmenšuje..." jí tyto pocity skutečně můžeš vsugerovat, takže po probuzení bude tvá kamarádka opravdu sebevědomější a jistější si sama sebou. Zrovna tak jí můžeš naočkovat odpor k cigaretám nebo trochu zmírnit její nakupovací nadšení, hraničící se zbytečným utrácením... Prostě možností využití je spousta, jen si pamatuj, že v případě, že se ti skutečně podaří druhého zhypnotizovat, nikdy, ale opravdu nikdy, nesmíš svého daru zneužít a jednat se zlým úmyslem.

6. část:PROBUZENÍ
Až budeš chtít ukončit vaši malou "seanci", udělej to prostě stejně, jako se probouzí z autohypnózy. Krátkými a jasnými větami kamarádce vsugeruj, že až se probudí, bude se cítit velmi svěže a plná energie, bude odpočatá a nebude ji nic bolet. Můžeš použít věty jako: "Za chvíli začnu počítat od jedné do deseti a při každém čísle se budeš víc a víc probouzet, až při desítce nabydeš úplného vědomí. Budeš se cítit svěží a odpočatá, nebude tě nic bolet..." Je velmi pravděpodobné, že si kamarádka po probuzení nebude nic pamatovat, ale vsaď se, že se bude cítit přesně tak skvěle, jak jsi jí to naočkovala.

Jak poznáš, že máš tu sílu
Někdo má schopnost hypnotizovat od přírody, ale pokud ji sám nezačne používat, nemusí ji vůbec objevit. Někdo má předpoklady k tomu si ji osvojit a pak stačí jen pár správných cviků a je z něj hypnotizér raz dva. Jelikož hypnóza je rozvinutá schopnost sugesce, musíš své cvičení zaměřit hlavně na ni.
* cvič se v telepatii - tím, že se budeš cvičit v posílání telepatických zpráv, posílíš své mimosmyslové schopnosti.
Každý den každou hodinu (dejme tomu od osmi od rána do pěti odpoledne) po dobu jedné minuty zkus usilovně myslet na někoho blízkého a na zprávu, kterou mu chceš poslat. Večer si ověř, jestli tvůj vzkaz došel. Nedělej si nic z toho, jestli se ti to hned první týden nepodaří, může to být záležitost i několika měsíců, ale jestli budeš cvičit poctivě a pravidelně, úspěch na 100 % přijde. Je to jako s hraním na klavír. Neexistuje nikdo, kdo by nebyl schopný naučit se to. Jen jde o to, jak rychle a jak dobře si tyto schopnosti osvojíš.

Hypnoza část 1

24. srpna 2008 v 18:55 Hypnozy
Hypnotický stav je změněný stav vědomí. Dochází k němu tehdy, když dojde ke změně duševního stavu prostřednictvím sugesce, při které se podaří změnit podvědomí, paměť nebo reakce, takže zhypnotizovaný člověk reaguje na vnější podněty stejně, jakoby se jednalo o skutečnost.

Hypnóza není spánek. Spíše je to způsob koncentrace, která obvykle obchází kritické a hodnotící procesy mysli, aby se dostala k základu věci. Člověk se stává povolnějším, přístupným sugesci a vedení. Není to až natolik ztráta sebeovládání, spíše jde o přístupnost a souhlas s návrhy hypnotizujícího.

Kolem 30% lidí lze zhypnotizovat snadno, zatímco přibližně 20% jich to vůbec nepřipustí. Je snadné rozpoznat hypnotizovatelné typy podle toho, jak snadno je lze oklamat nebo obelstít, nakolik jsou poddajní a přizpůsobiví. Takový jedinec se pravděpodobně plně vžívá do každého filmu či knihy. Dokáže úplně zablokovat své okolí, odloží veškeré pochybnosti a vžije se do děje, jakoby to byla skutečnost, ve které se doopravdy nachází. Ti, kdo se věnují praxi asijské meditace, jsou také snadněji hypnotizovatelní, protože jsou zvyklí být ve stavu vnitřní koncentrace. Soustředění, které je k hypnóze nutné, lze využít k zotavení se z dušení choroby, zbavení se zlozvyku nebo drogové závislosti.

Během hypnózy je člověk nadále schopen soudného myšlení, ale nebude se podle něj řídit. Podobný duševní stav je běžný i za jiných podmínek, řekněme během hry, soutěžení, modlení nebo když se uchýlíme k relaxaci do svého koutečku. Tentokrát ale máme bezpečnostní síť v podobě reakcí ostatních nebo modifikovanou vlastní předběžnou přípravou. V hypnóze takové zabezpečení na chvíli neexistuje.

Po velmi hluboké hypnóze se někdy stává, že si člověk nic z proběhlého "děje" nepamatuje, bývá to však jen výjimečně. Ve většině případů si ale vše vybaví, a to i když mu bylo nařízeno vše zapomenout.

Hypnoza část 2

24. srpna 2008 v 18:53 Hypnozy
Je možné zmínit hned na samém začátku této kapitoly, že hypnóza, pokusy o hypnotizování, snahy o uvádění do mediálních stavů, umělými cestami zvnějšku, jsou vždy škodlivými. Všechno obhajování, že jedná se na jedné straně o seriózní bádání či lékařské, vědecké snažení a zároveň na straně druhé, že je to jen neškodné hraní k pobavení, je zcela bezvýznamným ve srovnání s tím, jaké vážné škody jsou při těchto pokusech způsobeny lidskému mozku a především pak právě samotnému lidskému duchu!
Veškeré snahy o předávání nálepek serióznosti či snahy o zlehčování jsou jen vnějšími omluvami, které nikdy neobstojí, nahlédneme-li na existenci člověka v souvislostech, které přesahují rámec tohoto jednoho pozemského života. Škody duchovního druhu jsou jdoucí za hranice pozemského života a spojují také úzkými vlákny všechny, kdo se na těchto pokusech přímo podílí.
Nejprve si zde ale uveďme pro úplně základní vyjasnění, že hypnóza jako taková má tři stupně, v nichž se také nachází většina všech prováděných sezení.

1 část hypnozy

24. srpna 2008 v 18:51 Hypnozy
Nejčastějším stavem, jakého bývá obecně dosaženo při pokusech hypnotizování, je stav "ovládnutí" Velkého mozku. Tento stav je opravdu nejčastějším a jedná se také o nejslabší nebo jinak řečeno nejmělčí ovlivnění osobnosti člověka v těchto souvislostech. To však nemění nic na vysokém stupni nebezpečí, vyplývajícího již z těchto pokusů. Toto nebezpečí si také, spolu s popsáním děje, který nastává u tohoto ovládnutí, následně přiblížíme.
Celý děj probíhá pak takto: hypnotizér za pomoci slov či obrazů uvádí zachvívání nervových buněk ve Velkém mozku do stavu, kdy po určité době dojde k jeho odpojení od základních orgánů mozku Malého (Hypothalamus, most Varolův) a tím i od veškerého dalšího nervstva, vedoucího k Malé sluneční pleteni, skrze níž spojuje se právě s mozkem, jakožto i s celým tělesným organismem lidský duch. Spolu s Velkým mozkem bývá pak společně odpojena od ostatních částí mozku ještě i limbická část mozku. V této limbické části Velkého mozku jsou uloženy v hlubší paměti citové vzruchy polovědomí člověka. Při této mělké hypnóze bývá pak často snaha hypnotizujícího sugescí hypnotizovanému "odkrývat" a "přerovnávat" postavení a intenzitu některých polovědomých pocitů, jež domněle způsobují některá traumata či blokování v denním jednání člověka. Již to je však zásadní známka jakékoliv nevědomosti ve znalostech existence člověka. Domnělé odžití při takovémto sugestivním upravování paměti v limbickém mozku neproniká nikdy k duchu, který je právě v ochrnujícím stavu Velkého mozku odděleným stranou. Odstranění příčiny tak nastává jen zdánlivě, uměle! To se dokonce také dříve či později ukáže tím, že zdánlivě odstraněný problém propukne po čase v jiné nebo i ve stejné formě, nezřídka v ještě silnějším projevu. A to právě díky tomu, že u člověka základní zdroj všech traumat či blokování přichází od ducha, a tedy nevzniká v mozku samotném. Dočasný úspěch je tedy utvořen uměle, a to tlakem zvnějšku, působením hypnotizujícího na určité místo záření nervových buněk ve Velkém mozku. Nic z toho však nepomáhá pravému duchovnímu prožití, které je vždy jedině čistě citového druhu. Silné pocity při těchto sezeních, jako je pláč, smích, sténání, bolest a mnohé další projevy, přes svoji opravdovost, pramení právě a jen z elektrických impulsů limbické - pocitové části Velkého mozku.
Duch člověka však se svým prožíváním stojí stranou a zcela oddělen od tohoto prožívání zůstává stále týž, se svými přednostmi i nedostatky. To vše i přes dosažení toho, že dotyčný cítí se být po takovémto sezení domněle vyléčen či uklidněn. Dosažení změny, jakkoliv je pociťováno bezprostředně po sezení, není tedy vůbec ničím oproti nebezpečnému stavu, který je vždy, a to i přes veškeré úsilí hypnotizujícího, průvodním jevem každé hypnózy.
Tento stav můžeme nazvat stavem ochromení, či bezbrannosti Velkého mozku. Jak již mnozí čtenáři kapitol o lidském mozku na stránkách Českého institutu vědí, je právě Velký mozek velmi citlivým vysílacím a přijímacím zařízením pro záření, přicházející z oblasti kvarkové a předkvarkové části hmotnosti. V těchto částech naší hmotnosti nachází se právě ony již zmiňované centrály myšlenek. A právě tyto myšlenkové centrály z povahy vlastní schopnosti existence, s níž drží si stupeň životní energie, nejen že přijímají stále nové formy, vytvořené fantazií lidského rozumu pozemských lidí, nýbrž tyto centrály svým druhem trvale intenzivně vysílají zpětné impulsy k mozkům všech lidí, hledajíce přitom neustále stejnorodé naladění nervových buněk. A právě zde je ono největší nebezpečí, nastávající již při i tom nejmělčím stavu hypnózy. Velký mozek člověka, jenž je oddělen od přirozené ochrany ducha, který právě jinak svým chtěním vytváří zásadní souhlas nebo odpor s obklopováním se na úrovni myšlenek, je v tom stavu zcela bez ochrany vystavěn nejrozličnějším vlivům, proudícím z myšlenkových centrál.
Zde pak stačí, aby i jen jediná nervová buňka v zákmitech Velkého mozku slabě zachytila určitý vliv myšlenkových proudů, vyslaných z některé myšlenkové centrály, a ihned ulpí silně tento myšlenkový vliv na záchvěvu buněk, v úsilí o co nejintenzivnější zakotvení ve vyzařování nechráněného mozku člověka. K tomuto zakotvení postačí už jen vzdálená druhovost myšlení, kotvícího v nervstvu Velkého mozku. Kupříkladu určitý sklon k nějakému druhu ovládání druhých lidí či chtění po moci a mnohé další sklony, jež se však dosud nachází jen v nevědomém nutkání. Duch, jenž stojí zcela oddělen od mozku, je vzdálen možnosti vyvinout protitlak odmítnutí. Následně tedy nastane stav spojení, spolunaladění s místem, s nímž by se člověk sám ze své vůle s největší pravděpodobností nikdy vědomě nespojil. Tak zakotvením tohoto spojení během hypnotického stavu vyvine se pro člověka téměř vždy veliké nebezpečí ovlivnění cizorodými myšlenkami v oblasti Velkého mozku. Zde je pak vysvětlení zcela nečekaných myšlenkových pochodů člověka, které nastávají dříve či později po ukončení hypnózy.
Takový člověk obdržel během stavu hypnózy často jedno nebo i vícero spojení, které by on sám ve svém vědomém duchovním naladění nikdy nevytvořil. Tato spojení jsou pak stále atakována novými a novými impulsy z myšlenkových centrál, až jednou proniknou ke spojení s plným vyzařováním mozku člověka a zformují se v konkrétních myšlenkách nebo činech. Tu pak takový člověk, aniž by si to někdy spojoval s "nevinným" hypnotizováním, je vystaven naléhání myšlenek, které jej ovlivňují a znovu a znovu se mu objevují ve vědomém stavu i ve spánku. To vše umožňuje zmíněný stav bezbrannosti Velkého mozku během krátké chvíle hypnózy. Hypnotizér sám nemá zpravidla dostatek síly, aby tyto vlivy odklonil. Ba často bývá právě on spouštěcím impulsem přitažlivosti následných proudů, a to nějakým svým sklonem. To vše probíhá na stupni, kdy hypnotizér s hypnotizovaným netuší přitom vůbec ničeho. Je tedy nanejvýš nezodpovědným domýšlet si, že i ten nejmělčí stupeň hypnózy nezpůsobuje žádných škodlivých vazeb pro následný vývoj člověka. Mnohý člověk uchránil by si své vnitřní zdravé úsilí právě tím, že by nikdy nepřistoupil na požadavek, aby se souhlasně - dobrovolně vystavil jako objekt k hypnotizování. Zdraví, které je člověku tím nejvlastnějším, tedy zdravé svobodnécítění v rozhodování ducha, je vždy každým takovýmto nepřirozeným, umělým naladěním v hypnóze vystaveno silným vlivům myšlenkových proudů, které si dnes, z těch kdo hypnózu praktikují, téměř nikdo neuvědomuje. To platí vždy, ať je to již v léčení, v zábavě nebo v duchovním badatelství! Nepřirozenost stavu hypnózy jednoznačně každému již napřed zřetelně napovídá, že jedná se o znesvobozování orgánu mozku a tak částečně i ducha, z čehož nemůže nikdy vzniknout nic jiného, než škoda, jež v důsledku má pro člověka nepředstavitelný rozsah v souvislostech celého jeho vlastního duchovního vývoje.

2 stupen hypnozy

24. srpna 2008 v 18:45 Hypnozy
V tomto případě jedná se o hypnózu, která je v účinku vůči mozkové části hlubší, jde tedy ještě o kus dále.
Do tohoto stupně náleží přitom nejenom samotné hypnotizování za účelem odstraňování psychických stavů hypnotizovaného, ale také velmi často prosazované moderní poznávání stavů před narozením, poznávání minulých životů a mnohé další, co se ukrývá pod označením regrese a podobné další výstřelky. Také zasvěcování do určitých mystických učení, umělé rozvíjení léčitelských schopností, pomocí zasvěcovatelem daných instrukcí, mantrické meditace a ještě mnohé jiné, navozují právě velmi často pomocí sugesce či autosugesce stav velmi podobný druhému stupni hypnózy.
Tento druhý stupeň - stupeň hlubšího stavu hypnózy, vychází povětšinou ze stavu prvního stupně, avšak podvazuje a ovládá kromě Velkého mozku spolu s částí limbického systému ještě částečně i orgány mozku Malého, zejména Thalamus a Mozeček. V případě provádění regresí - pronikání do minulosti v životě člověka je pak vytvářen velký tlak z vnějšku také na citlivý orgán Šišinky mozkové. Viděné obrazy a částečné spoluprožívání těchto obrazů hypnotizovaným člověkem je právě vyvoláno neúměrným a nepřirozeným tlakem na zachvívání Šišinky mozkové. Duch člověka sám o sobě v těchto případech také nikam neproniká ani neputuje, nýbrž naopak zůstává v zoufalém prožívání v citu v těle nebo vedle těla takového ovládaného člověka, prožívajíc při sezení nevýslovný prožitek znesvobození. Že z tohoto stavu ducha hypnotizovaný člověk ničeho necítí, způsobuje právě skutečnost úplného potlačení spojovacího záření nervstva Malé Sluneční pleteně s orgánem mozku. Nervstvo, zajišťující spojování mezi duchem a mozkem, je ve chvíli hypnózy silně potlačeno, přezářeno nepřirozeným stavem mozku, v němž právě probíhá umělý proces pochodů, vyvolaných hypnotizérem, vedoucím regrese, nebo zasvěcujícím učitelem.
Je zde potřebné dodat, že takovýto stav je možné člověku opravdu navodit právě i již zmiňovaným mechanickým opakováním manter při meditačních cvičeních. Naštěstí však v těchto případech má duch častěji více vlastní síly a tak přetrvává ještě možnost jeho vlastního zasahování do zmíněného stavu "ochromení přirozené činnosti mozku" pod vlivem opakování slov a dalších pomůcek. I zde však může nastat stav, kdy meditační pochody v mozku prolomí přirozenou ochranu vyzařování a v průběhu takového cvičení pak snadno dojde k ovlivňování z myšlenkových centrál, stejně, jako jsme to již popisovali v případě účinku hypnózy prvního stupně.
O mnoho nebezpečnější je tento stav však v souvislosti, když je na hypnotizovaného působeno druhým člověkem z vnějšku. Ochromením přirozené obrany je pak takovémuto "vedoucímu" hypnotizovaný člověk vydán zcela všanc a také spolu s tímto je vydán napospas účinkům a dějům již popisovaným. Při tomto stavu hypnózy také není určujícím jen výčet sklonů hypnotizovaného, ale ovlivnění může způsobit, jak jsme již zmiňovali, svým stupněm světlosti či lépe svým stupněm zakalení právě i hypnotizující "vedoucí", jenž svým působením spoluurčuje druhovost záchvěvů, skrze něž je navazováno spojování s myšlenkovými proudy. V případě druhého stupně hypnózy může však také navíc nastat stav, kdy hypnotizovaný skrze oslabení orgánu Thalamusu, Šišinky mozkové a Mozečku, svým ochromením umožní přímé napojení se některého z duchů ze záhrobí. Výsledkem toho pak může být po čase se dostavující rozdvojenost osobnosti hypnotizovaného, záchvaty zuřivosti, epilepsie a mnohé další.
Zde je pak vždy určující především vlastní vnitřní síla hypnotizovaného člověka. Jestliže je duch takového člověka slabším, zesláblým vlastní pohodlností a leností, což nebývá dnes zdaleka tak řídký jev, jak by se mohlo snad zdát, (zde nehraje zcela žádnou roli stav intelektu člověka) tu pak často nastává pochod, kdy určitým sklonem přitažený cizí duch, v nečekaných životních situacích, snaží se skrze své vlastní záření ovládat mozek takového člověka.
Výsledkem potom bývá neúměrný boj, poškozující zdravé a přirozené jednání člověka. Následně pak mohou být v takovém člověku pozorovány stavy vnitřního zoufalství, které mohou se vystupňovat až do stavu, jenž blíží se k sebevražedným sklonům.
Zde ještě dodejme, že právě i užívání omamných látek, tak jak se dnes v obrovské míře tento strašný jed rozšířil na zemi, je ve svém stupni poškozování lidského mozku a zejména lidského ducha samotného úplně stejně škodlivým, jako druhý stupeň hypnózy. Do určité míry je velmi podobný stav vyvolán i při takzvaném nevinném pití alkoholu, kdy dochází taktéž k ochromení potřebného plnocenného záření zmíněných částí mozku.
Orgán mozku byl člověku dán v této hmotnosti k opatrování v té největší bdělosti ducha. Může tak být svým působením cenným pomocníkem pro celý život, jestliže si jej člověk správně ochraňuje a dbá, aby zůstával čistým a nepoškozeným nejenom na stupni tělesného zdraví, ale zejména na stupni jemného vyzařování ve vysílání a přijímání myšlenek a inspirací. K této správné péči náleží přirozeně i úzkostlivé se vyvarování všech zmiňovaných postupů, které působí vůči orgánům mozku nepřirozeně, měníce jeho vyzařování, či toto vyzařování ovládajíce tlakem zvenčí. Zde neexistuje také vůbec žádný rozdíl, je-li hypnotizující školeným, či nikoliv. Jak jsme se již zmiňovali, mnohé z dějů, které jsou bezprostředně spoluúčinnými při takovém hypnotizujícím sezení, při regresích či zasvěcování do meditací, probíhají nad schopnostmi ovlivnění ze strany takového vedoucího. Často naopak jeho sklony, jeho vlastní niterný stav může být tím největším přitahujícím magnetem pro spuštění dějů, jejichž výsledky jdou odstranit jen velmi těžko a nezřídka pak zasahují i do osudových vláken dalšího bytí všech zúčastněných.
Budiž zde tedy ještě jednou připomenuto:
Hypnóza, jakožto předmět léčících postupů některých psychických problémů, nikdy nemůže svým účinkem přinést nic jiného, než jedině zvýšené nebezpečí uvedeného druhu. Také i samotné změny v léčení nebudou nikdy přinášet skutečný pravý pokrok vpřed, nýbrž tento je bezpodmínečně více vázán plně duchovním, citovým prožíváním člověka. Toto je však právě stavem hypnózy v devadesáti devíti případech ze sta zcela odděleno vyvolaným, nepřirozeným zachvíváním v mozkových orgánech. Je tedy nejčastěji jen zdánlivým pokrokem, jestliže se po absolvování hypnózy takto léčenému člověku uleví. Povětšinou jedná se jen o přechodný, dočasný stav, jenž ve skutečnosti není z pohledu duchovního vývoje člověka nikdy pravým vyléčením.

3 stupen hypnozy

24. srpna 2008 v 18:43 Hypnozy
Tento stav je možné také nazývat stavem nejhlubší hypnózy, stavem úplného ovládnutí duchovní bytosti člověka. Poukážeme-li si nyní také na všechny stupně škodlivosti, které v sobě tento stav hypnózy obsahuje, pak bude zřejmé, že můžeme být rádi, když naštěstí nedochází k tomuto stavu pokaždé, kdy je prováděna hypnóza, neboť tento vyžaduje si přece jen určitou výjimečnou schopnost toho, jenž hypnózu provádí, i toho, kdo ji podstupuje. Je tedy vždy potřebné, aby k dosažení tohoto stavu hluboké hypnózy byl přítomen na jedné straně nacvičenými schopnostmi obdařený hypnotizér a zároveň, aby jeho médiem - hypnotizovanou osobou, byl člověk se sklony ke snadnému zcitlivování ducha, tedy určitými mediálními schopnostmi vybavená osoba.
Hluboký stav hypnózy spočívá v postupném projití hypnotizovaného stupněm prvním a stupněm druhým, kdy nakonec silou z vnějšku je ovládnuta nejen největší část Velkého i Malého mozku (stranou zůstávají povětšinou jen základní životní funkce, oživované nervstvem ze Solaru plexis, kdy připojená duchovně bytostná - stříbrná šňůra zůstává provždy ochráněna před jakýmkoliv ovlivněním tohoto druhu), ale také skrze nervstvo spojené s Malou sluneční pletení je proniknuto v ovlivnění až k samotné duchovní podstatě člověka. Duch takového hypnotizovaného člověka, nacházejícího se ve stavu hluboké hypnózy, je částečně zbaven vlastní vůle a po určitou dobu tak může podléhat ve svých citových chtěních hypnotizující osobě. Současně s tím bývá však nejčastěji dočasně rozleptána i veškerá přirozená ochrana, oddělující ducha od okolních mimohmotných vlivů, dotírajících ze světů, jež jsou mimo naše denní vnímání v hrubohmotnosti.
Sem náleží nejen již zmiňované centrály myšlenkových proudů, které však přes svoji jinorodost stále náleží určitým způsobem ke hrubé hmotě, nýbrž projevují se zde vlivy ze světů úplně jinorodé jemnohmotnosti, v níž přebývají duchové nejrozličnějších zralostí a sklonů.
Je možné také zde říci, že v dnešní době je Země obklopena miliardami všech možných obyvatel záhrobí, přitom však něčeho světlejšího - duchovně zralejšího, zde nalezneme opravdu jen výjimečně. A právě hypnotizérem ovládaný duch je nepřirozeným postupem ovládnutí, k němuž dochází na základě tlaku v mozku a v nervstvech, vydán v úplné bezbrannosti všem nejrozmanitějším vlivům obyvatel záhrobí. Tam, kde přirozená ochrana jinorodosti oddělovala na základě vnitřního stavu člověka jeho ducha před dotírajícím okolím, tam je ve stavu hypnózy tato ochrana prolomena a díky tomu může se do blízkosti ducha přibližovat zcela cizorodé okolí, aniž by se muselo zastavit před ochranným obalem záření, vycházejícího jinak z odpovídající čistoty ducha hypnotizovaného. To vše je ještě umocněno nepřirozeně zvýšenou citlivostí, kterou hypnotizovanému jeho hypnotizér často vnucuje za účelem "vidění" nebo "slyšení" té nebo oné věci či události, která zůstává jinak pozemskému pohledu skryta. Toto zcitlivění dá se srovnávat nejlépe s úplným strháním posledního ochranného šatu. Duch hypnotizovaného nachází se tak účinkem působení hypnotizéra náhle, nečekaně ve zcela jinorodém, neznámém prostředí záhrobního světa a ještě navíc právě ke "zlepšení" jeho vnímání je hypnotizérem vyvíjen nátlak na maximální "obnažení" ve zcitlivění vůči všem přicházejícím vlivům.
Z hlediska duchovního vývoje člověka je tímto počínáním ve většině případů způsobena netušená škoda, vyplývající z nechráněného vystavení duchovní podstaty člověka zcela neznámým vlivům v záhrobním světě.
Škody, z takového jednání vznikající, pak v postupujících vláknech vyvolávají poškození média pošpiňováním či ovlivňováním k nejrůznějším sklonům v jeho postupném strhávání dolů v době, kdy není médium schopno se samo přirozeně bránit zmíněným, často zcela temným vlivům, a to i navzdory vycvičeným schopnostem hypnotizérovým, kdy by snad něco z těchto vlivů on sám dokázal odvrátit. Žel, je téměř pravidlem, že vždy něco z vlivů záhrobí ulpí na duševní podstatě hypnotizovaného. Potom však bývá i sám hypnotizující spoután spravedlivými vlákny Stvoření s každým jednotlivým případem všech svých médií, a to takovým silným spojením, že nepokročí ve svém vývoji výše, dokud jeho nejposlednější oběť pokusů nevzchopí se ke vzestupu v oproštění se od vlivů, k ní připoutaných během hypnotického stavu.
To vše samo o sobě ještě navíc nevylučuje všechna poškození, vznikající již na vstupu prvního a druhého stavu hypnózy. Při stavu prvním může tedy dojít ke škodě na mozkových nervstvech Velkého mozku v jeho schopnosti vysílání a přijímání myšlenek.
Při druhém stupni o něco více hlubší hypnózy je současně s tím vystavěna nebezpečí poškození nepřirozenými vlivy Šišinka mozková, jakožto jemný přijímající orgán duchovních inspirací. To platí zejména při podstupování již uváděných regresí při hledání dřívějších životů a podobně. Násilné ovládání zachvívání Šišinky mozkové přivodí vždy nutnou škodu, kdy takový člověk může být v dalších měsících a letech snadno vystaven fobiím a depresím, či dokonce může také trpět i úplnou rozdvojeností osobnosti a posedlostí cizím duchem.
Při stavu nejhlubší hypnózy pak hypnotizér navozuje poškození vlastního ducha člověka vystavováním nejrozmanitějším vlivům cizorodého záhrobního světa, kdy obraz takového děje můžeme přirovnat nejlépe ku vstrčení bezbranného dítěte oděného pouze v noční košili do pijácké krčmy plné námořních hrdlořezů.
Výsledek toho, co v takovém případě nastane, nechť posoudí čtenář sám. Tento obraz je přitom jen částečně vystihujícím stav dnešního záhrobního světa v blízkosti Země. Ochrana, která by vždy jinak nutně působila jako oddělující, nepřekonatelný val, je prolomena právě tím, že dotyčný člověk dal souhlas se svým zhypnotizováním. V případě, kdy jedná se o nedospělé či mozkově nemocné (takzvané nesvéprávné) osoby nebo když je hypnóza vnucena násilím či ve spánku, je vždy, a to s duchovně smrtelnými důsledky, přivázán k oběti hypnotizování v případě vzniku škody na všech stupních zodpovědný hypnotizér a také i všichni ti, kdo jsou mu při tom vědomě nápomocni.
Varujte se proto vy, kdo poznáváte nyní stále více pravou spolupráci orgánu mozku s vlastním duchovním nitrem, vždy a za všech okolností, nepřirozenému podstupování i těch nejnevinnějších pokusů v hypnotizování. Varujte před tím také i své bližní. Škody, které vám anebo vašim bližním mohou vzniknout, jsou nesmírného, až hrozivého rozsahu, přestože jich snad dnes ve svém denním vědomí lidé ještě nevnímají. V duchovním vývoji staví se však vždy jako neproniknutelná překážka jakémukoliv vzestupu vzhůru ke Světlu, která přetrvává až do doby, dokud není i ta nejmenší myšlenka, nejmenší hnutí citu, navázané v průběhu hypnotického stavu, duchovně prozářeno a plně odžito. To však není zdaleka tak snadné, neboť každým rozhodnutím je vždy v díle Stvoření vytvořeno vlákno, které člověka poutá a svazuje, a to až do té doby, dokud není vše plně s veškerou silou duchem poznáno a pochopeno. Sklony a ovlivnění vyvolané v hypnóze jsou tedy škodlivé stejně tak, jako jsou právě i zbytečné, nahlížíme-li na existenci člověka jako na cestu jediného velkého bytí, jež z pohledu velkých Zákonů Stvoření prochází vícekráte v přirozenosti opakovaných životů všemi stupni hrubé i jemnější hmoty. Cílem člověka jest však vytoužený Ráj, duchovní domov. Nikde jinde není lidský duch ve Stvoření opravdu doma. Jedině v duchovním světě Světla, v Ráji, vysoko kroužícím nad všemi hmotnostmi, jest domov, očekávající každého z lidí, který ve své zralosti a čistotě ducha smí vystoupit nad hmotnosti tohoto pozdějšího oddílu Stvoření.
Na konci 19. století a v první polovině 20. století patřilo provozování Hypnózy převážně do oblasti varietních a estrádních představení.
Foto je ilustrační …
V dnešní době se hypnóza přesunula do lékařských ordinací psychoterapeutů. Také stále více narážíme na uplatňování nejrůznějších forem hypnotického stavu (mělčího i hlubšího), jako součásti "moderního světa esoteriky" (regrese, spirituální zasvěcování, meditace a mnohé další).
To vše bylo a stále i dnes je prováděno se všemi uvedenými nebezpečnými průvodními jevy, způsobujícími často nesmírné škody na duchovní úrovni člověka

Hypnotismus

24. srpna 2008 v 18:25 Hypnozy
Je vědou studující jevy hypnózy, (zvláštního stavu, vyvolaného hypnotickými prostředky).
Slovo hypnóza je odvozeno z řeckého "hypnos" - spánek. Sugesce je pochod, který vzniká v jednotlivci vyvoláním určité představy jím samotným (autosugesce), nebo osobou cizí (heterosugesce), což je vlastně vnucení nějaké představy. Posthypnotická sugesce znamená udělení sugestivních rozkazů tak, aby osoba, která je přijímá, jich uposlechla až později, tedy v době určené hypnotizérem.
K čemu lze hypnózu použít? Samozřejmě při fyzickém nebo psychickém strádání pacienta
(zlozvyky, fóbie, strach), pro motivaci, regresí do libovolného věku, minulého i budoucího života. Můžete bez anestetik podstoupit operaci, odnaučit se kouřit či zvýšit sexuální výkonnost.
Seznam je to nekonečný a neuvěřitelný.
V některých zemích se k léčení hypnózou používá i formulí nahraných na pásce. Tím je dokázáno,
že o úspěchu vůbec nerozhoduje osobní kontakt s pacientem. Hypnózu je rovněž možné provádět telefonicky, rádiem nebo televizí.
Francouzský badatel Emil Coué (1857-1926) věřil, že on neuzdravuje lidi, ale spíše umožňuje,
aby se uzdravili sami. Jeho výroky jsou známé: "Každý den se vším způsobem stávám lepším a lepším", nebo "Hypnóza neexistuje, je jen autohypnóza" a "Představa je vždy silnější než vůle.
" Poslední můžeme demonstrovat na příkladu: Když požádáte někoho, aby přešel dřevěné prkno na podlaze, obvykle nezakolísá. Když jej ovšem požádáte, aby zavřel oči a představil si, že je prkno zavěšeno mezi dvěma budovami, vysoko nad zemí, obvykle se vychýlí.
Zajímavý je také "placebo efekt", lék bez vnitřní hodnoty, jehož síla spočívá v sugesci - pacientům je řečeno, že dostávají lék, který je vyléčí. Zdá se, že zatímco léky nejsou vždy nutné k vyléčení,
víra nutná je!
Sugerujeme-li pokusné osobě, že je v prázdné místnosti a má přes ní přejít, nevnímá třeba stůl uprostřed místnosti a namíří si to přímo přes něj, jako by tam nebyl. Podobně lze osobě sugerovat,
že je v místnosti sama. Při tomto pokusu se tam ve skutečnosti nacházeli dva lidé, kteří chvíli zůstali potichu. Když si pak mezi sebou začali házet vzduchem polštáře, pokusnou osobu to tak rozrušilo,
že museli pokus přerušit. Když se trochu uklidnila, sdělila nám, že se tak vyděsila proto, že najednou bez zjevné příčiny začaly létat vzduchem polštáře - a přitom tam nebyl nikdo, kdo by je házel

Marcela košanová

16. srpna 2008 v 9:45 Osobnosti
Marcela Košanová se narodila roku 1952 v Chomutově. Pracovala jako ošetřovatelka v nemocnici, pěstounka v jeslích, barmanka a jako vedoucí kuchyně v domově důchodců. Profese ji tedy provedly každým obdobím lidského života - od nejútlejšího dětství až ke stáří - což ji naučilo lépe chápat koloběh světa. A protože pochází z rodu čarodějnic, tak své zkušenosti posléze zužitkovala právě při vykonávání čarodějnického řemesla: čarování se Marcela Košanová plně věnuje od svých čtyřiceti let.
Její Stránky Kosanka

Slovíčka

16. srpna 2008 v 9:29
akáša
Duchovní éter, pátý okultní a všudypřítomný živel, jenž zahrnuje ostatní čtyři živly - zemi, vzduch, oheň a vodu, které z něj vycházejí.
amulet
Předmět nošený, přenášený nebo vložený za účelem ochrany před negativními silami či vibracemi.
Aradia
Nejběžnější wiccanské jméno Bohyně.
astrální rovina
Rovina bytí a vědomí, na níž funguje astrální tělo. Je to rovina širokého spektra: "nižší astrál" je v úzkém spojení s fyzickou rovinou, zatímco "vyšší astrál" je blízko mendílní rovině (viz Éterická rovina).
astrální tělo
Psychický "dvojník" fyzického těla, který se skládá z látky řidší, než je hmota, ale hrubší než mysl nebo duch (viz éterická rovina).
atham
Nůž s černou rukojetí, na níž jsou řezby. Na rozdíl od nože s bílou rukojetí je atham čistě rituální nástroj. Používá se hlavně pro nakreslení a zrušení magického kruhu. K tomuto účelu však lze používat i magický meč.
čarodějnická láhev
Láhev či jiná příhodná nádoba obsahující byliny, jehlice, střepy skla a další předměty určené k ochraně osoby či místa od zlých sil. Většinou je umístěná v domě nebo zakopaná na zahradě.
čarodějnictví
Praktikování přírodní magie - magie kamenů, bylin, svíček apod.
čisté vidění
Schopnost vnímat fakta, události a ostatní informace jiným způsobem, než pomocí pěti standardních smyslů.
deosil
Ve směru hodinových ručiček, ve směru pohybu Slunce (srov. widdershins).
dominantní ruka
Ruka, kterou se píše; magicky obdařená ruka.
element
Živel, prvek. Patří k nim země, vzduch, oheň a voda plus duch, který je všechny zahrnuje (viz Akáša). Elementy jsou chápány jako říše nebo přírodní kategorie (hmotné i nehmotné) a nesmíme je zaměňovat s fyzikální tabulkou prvků, kterou moderní čaroděj samozřejmě přijímá, ani s alchymickými elementy, jako je síra, rtuť a sůl.
elementál
Primitivní entita, která má povahu některého ze čtyř elementů. Toto slovo se také používá pro lidskou myšlenkovou formu, která se odděluje od svého lidského původce, a to bud' spontánně vlivem silné emoce, nebo záměrně mentálním úsilím, a dočasně získává nezávislou existenci. Mentálním úsilím "stvořené elementály" mohou dostávat za úkol léčit. Také jsou občas zneužívány pro zlovolné psychické pronásledování.
esbat
Slavnost úplňku konaná 12- až 13-krát do roka.
éterická rovina
Tato rovina je fyzické rovině blíž než astrální.
éterické tělo
"Aura" některých lidí, která je pro senzibily viditelná, bývá spojována s éterickým tělem.
evokace
Rituální "vyvolávání" entity vyšší než lidské pro komunikaci s volajícím, a to prostřednictvím média nebo viditelného projevení (srov. invokace).
exorcismus (vymítání)
Vypuzování zla, negativních sil či duchů.
fascinace
Schopnost podmanit si druhé lidi zvuky, pohledy, barvami apod.
gnóm
Primitivní entita z říše zemského elementu.
grimoár
Kniha zaříkávadel a magických procedur.
hexagram
Šesticípá hvězda, známá také jako pečeť Šalomounova nebo (v kontextu mimo okultismus) jako hvězda Davidova. Jsou to dva do sebe prostoupené trojúhelníky podle principu "jak nahoře, tak dole".
invokace
Rituální přivolávání entity vyšší než lidské, a to proto, aby s volajícím komunikovala bud' prostřednictvím média, nebo pomocí viditelného projevení, nebo aby vstoupila do lidského těla jako při evokaci. Podle některých autorů se "evokace" vztahuje jen na zlé duchy a "invokace" na dobré duchy.
karma
Přenáší z jedné inkarnace do druhé rovnováhu negativních a pozitivních přínosů z minulých životů, které je třeba nakonec rozpustit. Z okultního hlediska nelze uniknout opakovanému znovuzrozování a přejít do vyšších rovin bytí, dokud je karma "zatížená dluhem".
Karnajna
Nejběžnější wiccanské jméno pro Rohatého boha. Kořenem slova je galské Cernunnos.
kletba
Koncentrace negativní a destruktivní energie, úmyslně zformované a namířené proti člověku, místu či věci.
kniha stínů
Osobní záznamník čaroděje/čarodějnice.
kouzlo
Magický úkon.
kužel síly
Kolektivní psychická síla, kterou pozvedá sbor, vizualizovaná jako nabité pole ve tvaru kužele, který se zvedá nad magickým kruhem.
mág (kouzelník)
Osoba provozující magii.
magický kruh
Rituálně vytvořený kruh, který poskytuje mágovi ochranu během magického obřadu; hranice sféry osobní síly.
magie
Praktika navozování žádoucích změn pomocí sil dosud nedefinovaných vědou; umění změnit vědomí nebo skutečnost jinou než fyzickou silou.
míra
Kus nitě nebo šňůry ustřižené na délku novicova těla během iniciace prvního stupně. Míra dřív bývala ukládána ve sboru spolu s několika vlasy a kouskem nehtu. Dnes většina sborů vrací míru zasvěcovanému z opačného důvodu, totiž jako výraz důvěry.
nazření
Hledění do kaluže inkoustu, ohně, skleněné koule apod. za účelem probuzení a vyvolání psychických sil.
neopohan
Vyznavač moderního přírodního náboženství, např. Wiccy.
nůž s bílou rukojetí
Jeden z nástrojů čaroděje, který používá v magickém kruhu pro upravování dalších nástrojů (srov. atham).
osobní síla
Síla skrytá v každém jedinci a vycházející ze stejných zdrojů jako božská síla.
pendulum (kyvadélko)
Nástroj pro věštění, sestávající se ze závaží a provázku.
pentagram (pentalfa)
Pěticípá hvězda, užívaná v magii již po celá staletí. Vysoce symbolický a účinný magický nástroj; velmi ochranný symbol. Hvězda obrácená jedním cípem nahoru představuje člověka a podle pořadí a směru, kterým se kreslí, je to také invokační a odvolávací symbol pro různé živly. Převrácená hvězda se dvěma hroty nahoře může mít spojitost se satanisty, ale není tomu tak vždycky, protože v tom nejdůležitějším "bílém" významu se vztahuje k zasvěcení druhého stupně.
pentakl
Talisman ve tvaru disku. Zejména kovový disk představuje zemský živel a patří mezi čarodějovy pracovní nástroje.
rusalka (undina)
Primitivní entita z říše vodního živlu.
sabat
Jedna z osmi větších sezónních slavností.
salamandr
Primitivní entita z říše ohnivého živlu.
sbor
Společenství zasvěcených wiccanů.
stezka levé ruky
Obecný výraz označující "černé" praktiky.
stezka pravé ruky
Obecný výraz označující "bílé" působení.
sylf
Primitivní entita z říše vzdušného živlu.
talisman
Předmět nošený, přenášený nebo vložený za účelem přivolání lásky, štěstí, peněz, zdraví apod. Je to protiklad amuletu, který naopak brání přístupu některých sil.
tarot
Tradiční soubor sedmdesáti osmi karet, který se používá k divinaci, ale také k jiným účelům okultního studia, protože jeho symbolika je univerzální. Skládá se z dvaceti dvou hlavních trumfů (Blázen, Mág, Velekněžka, Císařovna atd.) a čtyř barev (Hole, Meče, Poháry a Pentakly) po čtrnácti kartách (Esa až Desítka, Páže, Rytíř, Královna a Král).
uhranutí
Pohled schopný způsobit strach či újmu.
veliký rituál
Rituál, který je hlavním bodem zasvěcení třetího stupně a který je stanoven i pro některé slavnosti. Svou povahou je to rituál sexuální, ale dotyčný pár jej může provádět "skutečně" (a v soukromí) nebo symbolicky, podle toho, jak se rozhodne.
věštění (divinace
Schopnost odhalovat věci jinými prostředky než základními pěti smysly.
vnitřní roviny
Jiné roviny bytí a vědomí než fyzická, tj. rovina éterická, astrální, mentální a duchovní.
Wicca
Současný kult s kořeny v minulosti.
widdershins
Proti směru hodinových ručiček, proti pohybu Slunce (srov. deosil).
zaříkávání
Magická procedura, kdy jsou věcem přisuzovány magické schopnosti ještě před jejich použitím.
žebřík čarodějů
Šňůrka se čtyřiceti korálky nebo stužka se čtyřiceti uzly, která se používá podobně jako růženec pro autosugestivní metody, aby se nemuselo při soustředění počítat.
živly
Stavební kameny wiccanské tradice; jedná se o zemi, vzduch, oheň a vodu, někdy se přidává jako pátý element duch (akáša).

Co je to magie

15. srpna 2008 v 8:47 Magie
Ještě napřed bych chtěl rozdělit tento pojem na dvě slova, který časem v běžném použití splynula. Je to magie jako energie, a bude-li potřeba to zdůraznit, budu psát magická síla a když půjde o magii jako umění tuto sílu a nebo jakoukoliv podobnou formu energie, budu častěji používat spíše pojem čarování, tedy schopnost konat čáry (kouzla). Dle jedné všeobecné definice je magie zvaná jako změna způsobená v souladu s vůlí. V tomto případě by však magickým aktem bylo i uvaření večeře a abychom nezabředali příliš hluboko do filosofie, budeme za magii považovat jen změny, které způsobíme využitím některé formy magické energie.

Magická síla je energie do jisté míry jako každá jiná, například elektřina. Dá se vodit, směřovat a ukládat a používat mnoha rozličnými způsoby. Ovšem zatím co elektřina má pořád stejnou podstatu (nanejvýše se užije jako střídavý nebo stejnosměrný proud), magie má tisíce, ba ještě mnohem víc podob, forem a tvarů, které působí různě, projevují se různě a také se do značné míry jinak vyvolávají a užívají. Je nejen jinak silná, ale i jinak "barevná," může mít různá tempa a je-li spoutána nějakou vůlí, i jiné tvary. Zatímco třeba teplo nebo elektřina jsou energie dost hrubé a jen málo ovlivnitelné vůlí, magie je naopak ve své podstatě (ne vždy už ve svých projevech) síla jemná, která snadno a přirozeně reaguje na naše myšlení, emoce a snahy, a veškerý princip učení se magických umění je vlastně jen o tom jak:
- uvěřit, že jsme magického konání schopní
- uvolnit se a přizpůsobit tělo i mysl natolik, aby magie mohla volně proudit
- naučit se tuto energii přesněji formovat a vysílat
- naučit se tuto energii hromadit, přesouvat a jinak s ní manipulovat
Magie je tedy v zásadě jednoduchá a přirozená věc a stejně takové je i její používání. Někdo s jejím používáním souhlasí a někdo je tvrdě proti, faktem zůstává, že magii v její slabší a necvičené formě praktikuje dnes a denně každý z nás. V horším případě jsou to slabé neutrální kletby a výhrůžky jako: "počkej ty …, to si vypiješ!" a nebo dokonce cílené proklínání: "kéž taky zažiješ takovou bolest ty…!" Nemají sice podporu cvičené mysli magika, zato je často nesou emoce a ty když vyplouvají na povrch dokážou vzít s sebou víc magické síly než kolik průměrný magik v současnosti dokáže při normálním rituálu vyprodukovat. Vyvarujete se takového chování a když už něco takového řeknete, zkuste se napřed uklidnit a nedávat do toho sílu. Když už klejete a nadáváte, je lepší klít neutrálně (staré, dobré, vyzkoušené do p…) než "to jsem ale nešika," čímž na sebe vlastně nešikovnost magicky vážete. Ideální by bylo naučit se ovládat se a tuto zlou energii ve chvíli zloby nevypouštět, a jednou za čas jí vypustit ve velké míře ve chvíli, kdy nejsou přítomny žádné aktuální špatné emoce a kdy pouštíte spíše neutrální sílu na místě, kde to neškodí. Touto komplikovanou větou jsem chtěl říct, že zdraví náramně prospěje jít se občas vyřvat do lesa nebo jinam do přírody, kde vás většinou nikdo neslyší a zvířátka vám tu chvilku jistě prominou. Vy si ulevíte a s trochou štěstí ani následující den nebudete chraptět…

Stejně tak, abych vás potěšil a uklidnil, dělá každý z nás i magii pozitivní. Každý vřelý úsměv nebo slůvko uvolní kapku dobré síly, každá pochvala jako: "jsi šikovný" vytvoří malou pozitivní vazbu, většinou dokonce oboustrannou a tedy pro oba prospěšnou. V každém pohlazení, polibku, ale i podání ruky je troška té dobré magie, činíme-li to upřímně, rádi a bez špatných postranních úmyslů. Stejně tak každé vysvětlení, zveřejnění pravdy a nebo naopak vyvrácení lži ničí zlou sílu a narušuje v našem životě tak běžné negativní vazby. Když zamilovaný upřímně zašeptá nebo napíše miluji tě, předá tím velkou porci té nejryzejší energie, která příjemci pomáhá a léčí ho opět po všech stránkách. Dobrou energii po troškách uvolňují všichni dobří lidé, kamarádi mezi sebou a některé typy osobností (třeba správná obsluha v čajovně), které ji šíří prostě všem.

V následujících kapitolách se vám pokusím nastínit, jak pozitivní magie vypouštět trošku víc, vědomě a často se zcela konkrétním cílem. Nejprve však zmíním alespoň pár střípků z forem a podob využití magické síly, na která jsem narazil, jež mě nějakým způsobem zaujaly a z nichž nemalé procento mám odzkoušené na vlastní kůži

Zásady magie

15. srpna 2008 v 8:46 Magie
  1. Magie je přirozená
  2. Neubližujte magií nikomu, ani sobě.
  3. Magie vyžaduje úsilí. Výsledek bude úměrný tomu, jaké úsilí jste vynaložili.
  4. Výsledek se obvykle nedostaví okamžitě. Kouzlo potřebuje svůj čas.
  5. Magie by se nikdy neměla provádět za úplatu.
  6. Magie by se neměla provádět ze sobeckých důvodů nebo s cílem někoho zesměšnit.
  7. Magie vám může přinést zisk, ale pouze pokud nikomu neublíží.
  8. Magie je "umění bohů".
  9. Magii je možné použít na obranu, ale nikdy by neměla být použita k útoku.
  10. Magie znamená znalost, a to nejenom jejich zákonitostí, ale především její faktické účinnosti. Nestačí věřit ve skutečnou účinnost magie - je potřeba ji znát.
  11. Magie je láska. V momentě, kdy necháte vstoupit do vašich kouzel vztek nebo nenávist, dostanete se do nebezpečné oblasti, která vás může úplně pohltit. Proto by pohnutkou k čarování měla být vždy láska.

Znaky osudu

15. srpna 2008 v 8:45 Magie
Hexagram v kruhu

Hexagram v kruhu


Původ: Spojení mužského (trojúhelník směřující nahoru) a ženského (směřující dolů) principu ve smyslu vytvoření dokonalé harmonie. Tyto trojúhelníky, spojené uprostřed kruhu, znázorňují tušící mysl. Symbol hexagramu se velice často ve středověku používal při různých okultních rituálech. Dva samotné spojené trojúhelníky nazýváme také "Davidova hvězda".

Význam: Tento symbol pomáhá odhalit budoucí zlé úmysly a udržuje přátelství.
Kompas

Kompas


Původ: Zednářský symbol kompasu a pravítka představuje pohyb ve směru zdokonalování a rovnováhu mezi duchovnem a fyzičnem, která se podobá Egyptskému a orientálnímu mysticismu. Písmeno G je použito pro zdůraznění smyslu tvoření (ang. generative).

Význam: Použití tohoto symbolu nositele směřuje k vytyčení nových cílů a přeje úspěch v tvořivé práci.
Orel

Orel


Původ: Orel je univerzální symbol reprezentující slunce, sílu, autoritu, svobodu, vítězství, bohy nebes a korunované hlavy státu.

Význam: Symbol směřuje nositelův osud k získání pozitivní síly a moci. Pokud je nositel ve vedoucí funkci, pak zvýší svou autoritu.


Peace

Peace


Původ: Původem symbol římského císaře Nera, který nenáviděl a pronásledoval křesťany. Znázorňuje zlomený a převrácený kříž. Znovuobjeven byl v šedesátých letech, kdy se začal používat při protestech proti nukleárním zbraním a západní kultuře. Nyní symbol zastupuje touhu po utopickém celosvětovém míru.

Význam: Symbol navozuje pozitivní myšlení a pomáhá k nositeli přitahovat šťastné události.
Podkova

Podkova


Původ: Podkova je známa jako symbol štěstí v mnoha zemích světa. Konvexní tvar a původní materiál(železo) mají za cíl ochraňovat před čarodějnictvím a smůlou.

Význam: Symbol podkovy přitahuje štěstí a odpuzuje zlo a smůlu všeho druhu. To víme asi všichni, že ano :)
Skarabeus

Skarabeus


Původ: Symbol vycházejícího Slunce, Všemocného stvořitele, ochránce před zlem a boha znovuzrození. Podle Egypťanů, tak jako brouk valí svou kuličku, valí i bůh Chepri slunce po obloze. Znamení Skarabea se používalo pro zámky, amulety a magické předměty, především jako obrana před zlem. Středověcí alchymisté používaly siluetu Skarabea ve svých magických zápiscích. Skarabeus je legendární tvor a Egypt'ané ho uctívali.

Význam: Tento symbol přináší majiteli bohatství i štěstí a ochraňuje jej před zlem.
NEGATIVNÍ (ČERNÁ) MAGIE
Anarchie

Anarchie


Původ: Jeden z nejpopulárnějších symbolů mladých lidí minulých let, označující anarchii. Původně je význam vysvětlován okultisty jako Asmodéas - démonická síla, která mladistvé svádí k sexuálním perverzím a sebevraždám. Symbol vzbuzuje touhu postavit se proti zažitým pravidlům a dodává odvahu konat činy, které nejsou za normální situace v povaze nositele.

Význam: Symbol dává nositeli neomezenou moc ničit a způsobovat škodu na majetku znepřátelené osoby.
Hlava kozla

Hlava kozla


Původ: Hlava kozla, spodobnění Bafometa, je zpochybnění Ježíše jako ovečky a jeho smrti za lidské hříchy. Často je hlava kozla spojována se samotným Satanem.

Význam: Symbol dává nositeli sílu přemoci lží přemoci nepřítele nebo nastalou bezvýchodnou situaci.


Převrácený kříž

Převrácený kříž


Původ: Původně znázornění smrti apoštola Petra, který se při ukřižování cítil nehoden zemřít ve stejné pozici jako Kristus. Moderní význam tohoto symbolu je výsměch Krista, kdy se Luficer snaží převracet pravdu a dílo Boha ve lži a podvody. Jinak řečeno znak antikrista.

Význam: Symbol dává moc přesvědčovat druhé, získat nad nimi nadvládu a využít je pro dosažení vlastních cílů.
Satanský kříž

Satanský kříž


Původ: Převrácený otazník, symbolizující zpochybňování moci Boha všemohoucího a zároveň zobrazuje neomezenou moc Lucifera. Okultní význam reprezentuje tři prince pekla: Satana, Beliala a Leviathana.

Význam: Probouzí u nositele černou stránku jeho duše a pomáhá získat fyzickou nadvládu nad nepřítelem.
BÍLÁ MAGIE
Anch

Anch


Původ: Starodávný egyptský symbol, znázorňující kříž se smyčkou v horní části. Symbolizuje věčný život, znovuzrození a vesmírné vědění.

Význam: Přináší dobré zdraví, posiluje plodnost a zvyšuje psychické síly.
Oko boha Hora

Oko boha Hora


Původ: Symbol znázorňuje oko Egyptského boha Slunce Hora, které ztratil při boji se Setem. Samotné oko je univerzální symbol pro získání spirituálního vhledu, vnitřního zraku a vyššího vědění. Pohané jej používali k odhánění zla. V Egyptě se tímto znakem často "zdobili" stěny hrobek faraonů.

Význam: Ochraňuje před zlem a pomáhá při získávání utajených skutečností a nových vědomostí.
Om

Om


Původ: Symbol, kterým je sanskrtem psané Hindské slovo "svatý" a vyslovuje se jako Om (aum). Význam se vykládá i jako "matka všech manter". Symbolizuje 4 stavy vědomí: bdění, spánek, snění a trans (mimotělní zkušenost).

Význam: Symbol Om má léčivé a zklidňující účinky, zejména po velké námaze, ale i po prodělané těžké nemoci.
Spirála

Spirála


Původ: Dávný symbol označující většinu bohyní, dále dělohu, plodnost, ženskou sílu, neustálé změny a evoluci celého vesmíru.

Význam: Nositelce pomáhá připravit její tělo na nadcházející těhotenství, či podporuje správný chod již těhotenství probíhajícího.
LÁSKA
Italský roh

Italský roh


Původ: Starodávný magický předmět původem z Itálie, používaný jako ochrana před "zlým okem". Objevuje se i v Keltských a Druidských mýtech a pověrách. Je rovněž nositelem štěstí a sexuální síly. V předkřesťanské Evropě byla zvířata s rohy považována za svatá, pokud jim směřovaly k Měsíci (bohyni Měsíce).

Význam: U nositele posiluje odvahu v nových vztazích a štěstí uspět u opačného pohlaví.
Jednorožec

Jednorožec


Původ: Jednorožec je starodávný symbol čistoty a ochrany, v moderním pojetí znázorňuje i sílu, moudrost a věčný život. Řekové popisují jednorožce jako divoká zvířata s léčivými schopnostmi a jedním spirálovitým rohem.

Význam: Symbol jednorožce zvyšuje sexuální přitažlivost, ale má i léčivé schopnosti.
Slunce a Měsíc

Slunce a Měsíc


Původ: Symbol je pohanským vyjádřením spojení protikladů - manželství Slunce a Měsíce a spojení ženského a mužského principu v jejich různosti. Vyjadřuje kompromis místo konfliktů a vybízí pokračovat i tam, kde se zdá být vše v pořádku.

Význam: Symbol přináší nositeli štěstí v partnerském vztahu a má moc usmiřovat.
Srdce

Srdce


Původ: List břečťanu, vyobrazený na prehistorických malbách dávno zapomenutých kultur dal vzniknout symbolu červeného srdce. Tento symbol nalézáme v nejstarším Řeckém i Římském umění - zejména na vázách - zobrazující jak fyzickou tak psychickou věčnou lásku, která vydrží i po smrti. O konečnou transformaci ze zeleného listu do známého červeného srdce se postaral středověk a především evropská milostná literatura.

Význam: Symbol srdce přináší šťastný, zamilovaný život a nikdy nekončící lásku. Asi ne nadarmo nakreslí zamilovaní snad tisíce srdíček, nemyslíte?


/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/11/3/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */





Na uzdrsavení

14. srpna 2008 v 10:20 Lektvary
Budeš potřebovat:
1. čtyři kapky oleje rozmarýnu
2. dvě kapky oleje eukalyptu
3. dvě kapky oleje santalového dřeva
4. půl deci olivového oleje

Do olivového oleje nakapej ty ostatní, vizulizuj zdraví, vitalitu, vyléčení.
Jemně olej promíchej míchací tyčinkou a zaříkej!

Zaříkám Tě ohněm, vodou, vzduchem, zemí!
Nemoci zlá odejdi, dobré Síly pomožte mi.
Zdraví volám opět do života,
ať vrátí se do každé buňky těla, ať zmizí ta choroba.
A tak se staň!

Lektvarem potírej tělo nemocného kde je potřeba, kde nemoc se nalézá!

Na spánek

14. srpna 2008 v 10:11 Lektvary
Budeš potřebovat:
1. hrst meduňky
2. hrst divizny
3. hrst mateří doušky
4. krapátko medu
5. pramenitou voda
6. kotlík nebo hrnec

Smíchej bylinky dohromady (tím si uděláš čajovou směs asi na měsíc).
Postav kotlík na oheň nebo hrnec na sporák, vlej do něj vodu a uveď k varu.
Vezmi bylinnou směs a začni přidávat smíchané bylinky do vroucí vody pěkně
po špetkách. Vždy když jednu špetku vhodíš, tak prones kouzelné zaříkání:

1. špetka: Trochu meduňky jen, aby přišel za mnou sladký sen.
2. špetka: Diviznu přidám též, ať klidným spánkem spím dnes.
3. špetka: I mateří douška je tam, spát budu až do rána, bdění je to tam.

Odstav kotlík z ohně, nech ještě asi tak 2 minuty louhovat, ne déle neboť
by bylo bylinné thé hořké. Přidej krapet medu a vypij tento lektvar.
Můžeš si jít lehnout a spát a spát a spát.